13 ... 1863 Salon odmítnutých

 ... „Auguste Renoir ... La Esmeralda“ ... a dost. Ostatní mladíci byli v dubnu 1863  porotou Salonu odmítnuti. Cože? Jenom tenhle sentimentální obrázek vesnické holky s kozou? To je výsměch! Bazille, Sisley, Monet, stejně smýšlející, jen o deset let starší Pissarro, Angličan Whistler a stovky dalších. Z přihlášených více než 8000 obrazů jich porota odmítla plnou třetinu. Přijata byla tradiční témata od necelé tisícovky malířů tak či onak spřízněných s porotou.

Protože vystavovat na Salonu byl jediný způsob jak na sebe upozornit potenciální kupce, odmítnutí malíři zuřili. Protekce! Zpátečnictví! Odepření příležitostí nováčkům! Pobouření bylo všeobecné a hlas nespokojených dolehl až k samotnému císaři.

Napoleon III se osobně dostavil do Průmyslového paláce a požádal, aby si mohl prohlédnout všechna předložená díla, tedy i ta nepřijatá. Po prohlídce udělal překvapivé politické rozhodnutí. Bylo zveřejněno v listu Moniteur a bylo bezprecedentním demokratickým gestem: ´Ať sama veřejnost posoudí, jaká je úroveň odmítnutých děl. Sedmnáctého května, pouze dva týdny po zahájení oficiálního salonu, bude v sousedních prostorách Průmyslového paláce otevřen „salon odmítnutých“!´

Výstava  přezdívaná také Císařův salon pochopitelně vyvolala obrovský zájem veřejnosti. Do Paláce hrůzy, jak kdosi pojmenoval výstavní prostory, proudily davy lidí. Ačkoli návštěvníci očekávali, že se uvidí vzrušující a zábavná díla, na to, co je čekalo, připraveni nebyli. Dav při pohledu na vystavená plátna ryčel smíchy, škodolibě se chechtal a nezřídka propukal v pobouřené výlevy.

Na rozdíl od rozmazleného veřejného mínění, se Monet a jeho přátelé nemohli vynadívat. Skutečně zde nacházeli inspiraci.  Kromě toho Clauda samotného velmi zajímala otázka, kdo je autorem nejkontroverznějšího vystaveného obrazu nazvaného Snídaně v trávě. V celku tradičním šerosvitu totiž vedle dvou oblečených mladíků zářilo z obrazu nahé tělo mladé dámy a dotyčná se navíc vyzývavě se dívala návštěvníkům přímo do obličeje. Autorem byl Edouard Manet a Monet si přál poznat ho. Musel však počkat ještě dva roky. A moc příjemné setkání to nebylo.